Tato zpráva obsahuje autentické myšlenkové pochody testovaného subjektu, vystaveného opětovnému poslechu alba „Duševní bankrot“ interpreta „Haadese“.
Mé vědomí se ocitlo v temnotě. Tuto hustou a černou mlhu protínal jediný záblesk světla. Světlo se rozzářilo jako jediná hvězda na noční obloze. Éterem jsem se nechal unášet stále blíže k této jiskře. Tělo jsem neměl, byl jsem pouhý pozorovatel. Dostal jsem se dostatečně blízko, abych mohl rozeznat šedé siluety dvou postav. Siluety se nacházeli naproti sobě, jedna seděla, druhá povýšeně stála. Odděloval je pouze pokerový stůl. Na stole se nacházel onen jediný zdroj světla, lampa osvětlující ďábelskou hru karet a žetonů. Než jsem se dostal blíže ke stolu, hra probíhala naprosto nezaujatě vůči mně. Chtěl jsem pohyb zastavit, nemohl jsem. Cosi mě přitahovalo stále silněji. Až když jsem byl přímo u stolu, zhruba na metr od každé ze siluet, pocítil jsem nepříjemný pohled stojící osoby -krupiéra. Odvrátil jsem svou tvář na sedící osobu a uviděl sám sebe. Sebe… svou tvář. Své totožné alter ego. Mé vědomí si jako silou gravitace přitáhla osoba hráče a já se ocitl v jeho kůži, jako přímý pozorovatel z první osoby. Věděl jsem, co se stane. Cynicky mrtvá tvář mi nadpřirozeným hlasem položila otázku, zda budu vsázet. Uvězněn ve své hlavě a nemohoucí změnit svou odpověď, vsadil jsem svou duši. Prohrál jsem. Výkřikem „neeeeeeeeeeeeee“ se podlomila zdánlivě pevná půda pod nohama a já se tak propadám dolů do dalšího snu. Padajíc do hlubin, se světlo lampy nade mnou se pomalu ztrácí. Jako zaprodanec budu nucen prožívat tento stav stále dokola a dokola, dokud neztratím vědomí, jsem odsouzen poslouchat tuto desku na věky.
Svržení do temných vod symbolizuje titulní skladbu „Duševní Bankrot“. Satanský beat pomalejšího tempa je soundtrackem pro onen slow mo pád. Poslechem „Haadesova“ psychopatického rapu se mi jeví obrazy, které nejsem schopen rozlišit. Myšlenkové pochody už neovládám, rozpolcenost osobnosti se začíná projevovat i zvenčí. Jsou to moje myšlenky? Můj hlas v mé hlavě? Proč po vypnutí repráků zůstavá hlas cizí osoby uvnitř mě? Poddávám se tomu.
Už ten bordel v mé hlavě dále nevydržím. Totální výplachem mozku je skladba „Drogy on My Mind“. Jsou pro mě tancem, stimulantem. Halucinace se sypou on my mind s totálně magorským beatem. Kdybych měl nějaké přátele… kdybych věřil, že lidé nejsou pouhým hvězdným prachem, tak bych byl alespoň na chvíli schopen navodit komunikaci s těmito duchy. Vykonstruovaným jazykem bych šířil své mrtvé myšlenky.
„Drž hubu smažko“. Bodavá slova pronikla mým sluchovodem. Mozek zpracoval sluchový vjem mechanického vlnění v látkovém prostředí. „Bloudím“ noční ulicí, blikající světlo pouličních lamp je hypnotizující, dojezd předchozí skladby mě dorazil se vší silou, mám chuť si odřezat hlavu motorovou pilou. Nicotnost městského života, hra barevných reklam, šedého betonu a falešných citů. Odsouzen a vržen do smyslového života – peklo uvědomělého realisty. Rytmus odpovídá mým krokům. Nechci utíkat. Chci se realizovat.
Začíná zábava. Začíná horrorcore, protože „Dead Bodies Everywhere“. Pičo. Přeměna trosky v chladně klidného sociopata. Činím uvědoměle, sejmu je všechny, bez důvodu, prostě je to tak. Kolem mě nejsou osoby, ale jenom maso a kosti. Je to jen sen. Maso a kosti mají mou tvář, jsou mou součástí. Zabíjím každý kousek sebe samého. Své charaktery, kterými bych mohl být. Už ten střízlivý pohled na tváře nesnesu. Musím se napít.
Vědomá mentální činnost dostává stopku. Opět jsem na ulici, ale tentokrát vím, kdo jsem. „Tekutý zlo 2“ tohle zvíře uvolnilo. Jako velký misogyn kalím zasranou kořalu a s DeSádem máváme ptáky před obličejem bezcenného masa – kurev. Jsem asociál, nezajíme mě, co si o mě sídliště myslí. To, že je někdo střízlivý a má titul neznamená, že má lepší názor než já. Už nemůžu dál, pohled se mi mlží, nohy neposlouchají. Asi to nabořím do škarpy. Snad se probudím do dalšího, krásnějšího snu.
Už je zase ráno, kam jsem se to dostal? Jsem doma. Tady jsem pánem. Jsem „Prezident Evil“. Odsouzený nebo vyvolený? Zlo ani dobro neexistuje. Svět se prostě takhle zformoval. V rytmu motivu vytrženého jako z Harryho Pottera kráčím vpřed. Tvář ulice, kterou stále bloudím, se změnila. Pouliční lampy vystřídaly koštěné sloupy, dlážděné kočičí hlavy vystřídaly kočičí hlavy. Němé tváře vězněných nájemníků v oknech mně sledují. Vím, co pohledem na ně uvidím. Mrtvá těla s mým obličejem mě pronásledují až sem. Chci zmizet. Z jejich šedých očí se ztrácím ve vchodu herny. Psal jsem, že jsem doma? Když už jsem doma, chci si zahrát „Gamble“. Opět se střetávám se siluetou osoby s cynickou tváří. Už se známe. Vždy jsme se znali. Pronásleduje mě jako stín. Jsem to já. Házím jednu minci za druhou, žeton za žetonem. Jeho úsměv mě nedokáže rozhodit. Já vím, že to tentokrát musí vyjít. Vyšlo. Já si ty prachy kurva zasloužil, nedám „Nikomu Nic“. Ďábel, gambler a teď misantrop lakomec? Tenhle prostor je fajn. Sbalil jsem prachy a vypadl. Trhá se mi obraz, nemůžu naladit správnou frekvenci. Chci si vzít svou odměnu s sebou. Držím ji pevně. Jako bych se probouzel ze snu. Probouzím se. Ztrácím ji.
Pohled na prohnilý strop a kostrč zaražená mezi prkna mi napovídá, že jsem spadl z matrace ležící na špalkách. Snil jsem. Spánek nepotřebuji. Celou dobu jsem jen ve své „Home Office“. Uvnitř zavřeného pokoje pracuju jako mladý Pán podnikatel. Nemusím na nákup, na hlad je moc párno. Čtyři věčné stěny kolem mě se vzdalují, pojistky vypadly, skrze zatažené rolety se nedostává dovnitř ani proužek světla. Kurva vždyť jsem pořád jen ve své hlavě! Pojistky opět nahodily. Kromě šedých stěn jediné dveře. V první řadě jsem „Nervózní…”. Co se bude dít? Ticho před bouří. Dveřmi přichází mé druhé já. Chce mě zabít. „…Agresivita“, nastupuje vzápětí. Útočné jednání. Jediná obrana. Oči, krk, kolena. Zraňujeme se navzájem, stejné pohyby. Vidím sebe a zároveň sebe z druhé strany. Naše pohledy splývají. Jsme za jedno. Rozumíme si. Jako patriarchální dvojice Haades a Evil Dope v „BBC“.
Je konec. Závěť sepsána. Kruh se uzavírá. „Pulp Diction“.
Zde záznam končí, subjekt zůstal nezvěstný. Jakoby se úplně vypařil, neexistoval. Poslední zaznamenanou komunikaci, kterou subjekt navázal, byl nápis na stěně. Stálo na něm:
„Haades píčo kurva pes, kurva yes, sem to já“.
Ale tento odstavec už napíšu bez prdele. Protože tohle byl kurva náser. Pokud Haades říká „Už nechci!“, tak z plna hrdla křičím „já chci“. Já kurva chci více takových songů řízlých s metalovou muzikou. Vyblitý hysterický vokál střídájí mluvené mrtvolné rýmy. Maso, krev, absurdita, zapomění. Jediné co má smysl je poslouchat KoRn.
Recenzi pro vás připravil
Pecza
Haades – Duševní Bankrot
Pokud si nejste jisti, jestli patříte na tuhle planetu a máte problémy sami se sebou, bude se vám Haadesova deska Duševní Bankrot zajisté líbit. Uvidíte, že v tom nejste sami a Haades se vám bude snažit nastínit jeho vlastní duševní rozpolcenost.
Duševní bankrot – Jestli se chcete vcítit do autorových pocitů strachu, hnusu, zlosti a beznaděje a zakusit jeho maniodepresivní stavy, jste na správném místě, vychutnávejte si to ovšem po malých dávkách, jinak se ocitnete na pokraji duševního bankrotu stejně jako Haades.
Drogy on My Mind – Něco mezi naříkáním a abstinenčním sténáním otevírá tuhle věc. Osobně bych od songu o drogách očekával něco víc, ale to také dostanu během dalších tracků.
Bloudím – Velmi „pozitivně“ začíná tahle pecka a v podobném duchu bezpředmětné sebelítosti a všeříkající agónii také pokračuje. V posluchači dokáže vyvolat správný pocit deprese, kdy má pocit, že padá někam do hlubin vlastního strachu a zároveň nese těžké břemeno, kterého se nedokáže zbavit. Dojezdy jsou svině.
Dead Bodies Everywhere – Šíleně psychedelicky ujetý beat mi trochu připomíná Insane Insane od SG a trochu ve mně vyvolává podobně rozporuplné pocity jako Madchildův Tiger Style. Klip je taky správně vyšinutý a určitá návaznost na Dextera také není na škodu.
Tekutý Zlo 2 feat. DeSade – Tohle se stává, když se člověk utrhne ze řetězu, trochu mu přepne a chová jako totální sociopat, který je bezohledný k sobě i svému okolí. Co na to říct, manická fáze, sebedestruktivní chování a kvartální alkáčství je super. Děvky, chlast a gambling se v tomhle stavu stávají smyslem života. Jinak se jedná o perfektní spolupráci mezi Haadesem a DeSadem a je to moje nejoblíbenější věc na albu.
President Evil – Z předchozí euforické vyšinutosti se dostáváme do hlubin pekla. Stavy psychotického vypnutí a schizofrenie jsou autorovi velmi blízké a nachází se téměř na okraji propasti. Můžou za jeho rozpolcenou osobnost drogy nebo je to právě naopak? Ať už je to jak chce, ten člověk ví, oč tu běží.
Gamble – Občas na vás automaty tak nevinně blikají, až si říkáte, co se za jejich nevinností schovává a máte chuť si s nimi trochu zaflirtovat. Trochu se do toho dostanete a už nevíte jak přestat. Nakonec se dostanete do jistých finančních problémů a jako jedinou záchranu, jak se z tohoto prokletí dostat, vidíte na konci provazu.
Nikomu Nic feat. Řezník – Pokud jste militantní pacifista, humanista, scientolog nebo ortodoxní hipík, který vzhlíží k různým charitativním organizacím a bezmezně obdivuje hnutí Greenpeace, asi se vám tento song líbit nebude. Ale koho váš názor zajímá?
Home Office – Není nad to se občas solidně vyjet, vytvořit si svůj vlastní svět, ve kterém se cítíte v bezpečí a zcela ignorovat realitu okolního světa a toho, že jste beznadějně v píči. Originální track i klip.
Nervozita, Agresivita – Hranice mezi nervozitou a agresivitou je velmi tenká a člověk nikdy neví, kdy dojde k tomu konečnému přepnutí. Na desce jsou ovšem daleko zajímavější skladby.
BBC feat. Evil Dope – Haades a jeho kumpán Evil D jsou mistři tohohle stylu. Oba dva předvádějí svou ultimátní flow i svou lásku k opačnému pohlaví.
Už Nechci – Život jako v kleci, v poutech beznaděje a naprosto mimo realitu? Přesto má tenhle song docela pozitivní vibrace a to je hlavně díky metalovému instru.
Pulp Diction – Desku ukončují autorovy pocity velikášství a nadřazenosti, se kterými se jako správný egomaniak loučí se svými stejně narušenými posluchači.
Shrnutí:
Ať je již autorovým důvodem pro deprese, mánie, pocity rozpolcenosti a útěk mimo realitu do světa chlastu, drog a gamblerství jakýkoliv, pro posluchače je to jistě příjemné zpestření jejich nudných a nicneříkajících životů a já osobně se v mnoha textech našel. Což mě sice na jednu stranu znepokojuje, na druhou stranu ovšem velmi těší. Až si jednou budete vázat oprátku, vzpomeňte si na tohle album a zamyslete se, jestli není daleko lepší se ze svých pocitů vypsat. Máte pravdu. Není...
By
Jaroslav Krejčiří
– info –
Haades
Album
Duševní bankrot
FULL ALBUM níže nebo můžeš Haadese podpořit a koupit ZDE
